>>>>>Požírač bloguje<<<<<

V práci časový stres, doma stěhování, vrtání, šroubování,... , k tomu rýma, tak jsem z toho všeho otrávený, že se mi vůbec nechce jakkoliv sportovat.

Připadám si jak Kvapík ze včelích medvídků:

„Přátelé,

chvátám, chvátám, nemám chvíli klid,

já tam, já tam, dávno už měl být.

Ne, ne, ne,

nesnídám, nesvačím, nestihnu to, nestačím,

Počasí nádherné, nálada taky – Mistrovství republiky na klasické trati v orientačním běhu nedaleko Vizovic právě začíná. Jdu na to. Využívám tréninkovou mapu, abych se seznámil s místním terénem. Vybíhám na první kontrolu v poklidu s cílem se moc nehonit a šetřit síly na nedělní finále. Běžím opatrně, abych neudělal, žádnou velkou chybu. Absolvuji 2 dlouhé postupy. Volím přímou cestu z kopce do kopce, abych nemusel dlouho obíhat po vrstevnici. V cíli se ukazuje, že to nebyla správná volba. Po dalších dvou minutových chybách v závěru nakonec zjišťuji, že do finále se nedostávám o 3 minuty. Je to docela velké zklamání.

Ota Novotný pořádá pro mládež a příchozivší Jablonečáky každý týden trénink, a tak jsem využil možnosti zaběhat si před Mistrovstvím republiky na mapě. Bylo sice hnusně – zima a déšť, ale to si člověk nevybere. Trať 5 km byla zajímavě postavená, navíc s lampióny a kleštěmi, ale plno popadaných a od února neuklizených stromů nadmíru stěžovaly běh. S ¾ hodinovým tréninkem jsem byl spokojen.

Musím se pokárat, protože jsem zrovna nebyl vzorem pro mladé závodníky. Nevzal jsem si mapník ani buzolu. Pak jsem zapomněl triko na převlečení, takže jsem se před cestou tramvají do Liberce musel zahřát horkou kávou s rumem – čaj nebyl.

Větší část trasy

Rozběhání a vyklusání před a po tréninku

Kokořínsko je pěkné, ale zároveň velmi náročné jak fyzicky, tak i mapově. Docela jsem se po měsíčním orientačním půstu těšil. Na závod jsem dorazil z Liberce 2 autobusy a stopem. Akorát jsem stihl start. Pěkně jsem se před závodem rozběhal a vyrazil. Pěkné teplé počasí, houbařská kulisa znásobily už tak dobré pocity. Stavba trati byla vytvořena z velmi krátkých, krátkých, dlouhých a 2 velmi dlouhých postupů – a tak to má při klasice být. Chyběla tomu jen třešnička na dortu, kterou jsem neochutnal kvůli 3,5 minutovém hledání kontroly na jiném hřbetu kilometr před cílem.

Větší část trasy

Po necelém měsíci jsem se opět vypravil na kontrolu autobusových zastávek. Počasí ráno nic moc, ale postupem času se oteplilo. Z rozhledny na Kozákově jsou překrásné výhledy po okolí.

A jedna perlička na závěr: Zhruba po 33 uběhnutých kilometrech, kdy jsem toho měl „plné zuby", jsem se podíval na hodinky u zastávky Mírová pod Kozákovem,u rybníka a zjistil jsem, že do odjezdu vlaku v 16:48 z Turnova do Liberce mi zbývá 56 minut a přede mnou je 8 zastávek asi na 8 kilometrech. V duchu si říkám, že by se to dalo stihnout. Tak se „kousnu" a v nejrychlejším tempu dne ukrajuji poslední kilometry. Stále kontroluji čas a s luxusní rezervou 12 minut dobíhám v 16:36 do nádražky. Vyčerpán, ale s úsměvem usedám jako lord na židli a slastně si vychutnávám doušky vychlazeného pěnivého moku, které procházejí vysušeným hrdlem neskutečnou rychlostí. Po dopití jdu do odbavovací haly, abych věděl, z které koleje jede vlak. V 16:42 nechápavým zrakem koukám na světelný panel odjezdu a žádný vlak v danou dobu nejede. Vystrašen jdu k informacím a tam se dozvídám, že vlak jel už v 16:40. Stále mi to nejde na rozum a jdu se podívat na otočný jízdní řád. Že bych zaměnil odjezdy z Turnova za odjezdy z Liberce? NE! Přemýšlím a rychle běžím ven a obíhám autobusy v domnění, jestli jsem si náhodou nenapsal odjezdy autobusů místo vlaků. Nikde nic. Stále mi to vrtá hlavou. Znova se jdu podívat na otočný jízdní řád vlaků. Sakra, vypsal jsem si odjezdy ze Semil do Turnova!!!

Začínají růst...

Rozhledna Kozákov

Rozhledna Dubecko

Trasa

Výrobkem roku 2007 Libereckého kraje v kategorii „ovocná vína a medoviny" se stal KITL šláftruňk od výrobce KITL s.r.o., jejímž jedním ze tří jednatelů a zároveň společníků je Vokoun. Je také místopředsedou „velkého" orientačního klubu OK Harcov.

Marťan absolvoval extrémní maratón na Jungfrau v čase 5:08:53.

Náš byt v činžovním cihlovém domě za stalinské éry stavěli muklové a ti se s tím „nemazali". Materiálu bylo taky málo, tak cihly nahrazovali kousky betonu a jinými neproniknutelnými materiály. Při vrtání zbývá doufat, že pod omítkovou slupkou bude cihla, což se teď nestalo. Po dvouhodinovém martyriu s vrtačkou jsem vyhloubil pouze 1,5 cm. Znechucen jsem ulehl do postele a lenošil. Nakonec jsem se přemohl a vyrazil provětrat mozek a vymazat zasmušilé myšlenky. Udělal jsem dobře a více než 2 hodinky náležitě vyspravily náladu.

Konec dobrý – všechno dobré. V pondělí jsem pozval Ládise s profi-vrtačkou a za 5 minut bylo vymalováno – všechny 4 díry byly připraveny na hmoždinky a vruty pro roletu. Jak řekl Ládis: „Na tuhle vrtačku by ti nestačila ani polovina vejplaty!".

Trasa

Bodejť by ne, když to přihlašoval a platil sám Velký Vokoun.

Došlé platby na sobotní závod

Dne 4.9. byly zkontrolovány platby startovného za sobotní závod na klasické trati. Klubů, které mají zaplaceno ve správné výši, je menšina. Jsou to (a poděkování si zaslouží): API, BSO, DCE, DKL, DKP, HAR, CHA, JHB, KPY, LDC, LIT, LLI, LPU, MLA, NEJ, NPA, OKP, PEN, PZR, SCP, SJI, SLP, SMB, SNA, SRK, STB, TEM, TEP, TJH, TRC, TRI, VBM, VIZ, VLI.

U ostatních klubů nebyla platba vůbec identifikována nebo byla zjištěna v nesprávné (nižší) výši. Na prezentaci bude požadována platba (resp. doplatek) v hotovosti, pokud věrohodně neprokáží včasné zaplacení převodem na správný účet.

Honza Vokoun Vokurka

Po účasti na závodech BBL jako pořadatel a po vystěhování jedné místnosti kvůli výstavbě vestavěné skříně jsem se konečně dostal provětrat nedočkavé svaly na nohou do smrko-bukových lesů Jizerských hor. Počasí se za poslední týden trochu přiostřilo, a tak jsem neváhal zdvojnásobit vrstvy na 2 propocováky, dederon a větrovku. I tak to bylo jen taktak a určitě by se šikly i rukavice. Využil jsem Archivu map OB a vytiskl si 20 let starou orientační mapu Kačenku. Autobusem MHD jsem se vyvezl na okraj Liberce a po různých cestách se vydal do hlubokých lesů. Navštívil jsem křížovou cestu u bývalé Hašlerovy chaty (nyní hotel Murano), zarostlé lomy a taky Weberovu boudu. Za zoologickou zahradou jsem nasedl na tramvaj a uháněl domů do teplé sprchy.

Trasa horizontální

Trasa vertikální