>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Podle předpovědi nad 500 m.n.m. sníh, jinak déšť, dle skutečnosti polojasno až jasno místy s ostrým zimním větrem. Určitě se vyplatilo vyrazit do Českého Ráje na organizovanou turistickou akci. Bratr-atlet se nenechal dlouho pobízet a autem jsme vyrazili z Liberce do Kacanov. Žádné davy, žádní cyklisté – prostě paráda. Z míry nás nevyvedla ani menší výchylka z trati, kdy se nám ztratilo turistické značení. Trochu jsme se zakecali. Babí léto zatím žije. Rozhodně to stálo za to.

Rozcestí mezi Věžákem a Vidlákem

Restaurace u Nebáku

Bedla jedlá

Diplom

Trasa

Požírač při mapování za běhu

Marťan před startem

Nádherný slunný, ale mrazivý víkend jsem strávil na orientačních závodech v Libereckém kraji. Buzolu, ze které mi vytekla náplň, jsem zahodil na závodech v půlce září a ještě jsem nebyl schopen koupit si novou. Proto běhám v lese navýsost opatrně. Nejsem žádný splašený kamzík taky proto, že 14-ti denní pauza mi vzala veškerou nabytou jakoustakous rychlost. Díky tomu nedělám závratné chyby a nepřipadám si jak vyjukaná veverka. Je to takový upachtěný běh na jistotu. Pocity jsou po doběhu do cíle celkem dobré, ale při pohledu na výsledky už to tak slavné není. A letos už to lepší nebude. Však už také žádné neabsolvuji. Poslední akce mě čeká začátkem listopadu u Telče, kde s Vokounem běžíme Mistrovství ČR v horském OB na mapě v měřítku 1:50 000.

Sobota

Neděle dopoledne

Neděle odpoledne

Nejvíce je fair play rozšířeno v malých sportech, kde se lidi nehoní za penězi, ale dělají sport pro radost. A mezi těmito sporty je i orientační běh. V tomto případě je to i medializováno, protože šlo o mistrovství republiky navíc ve štafetách, kde výsledek není závislý na jednotlivci, ale na výkonech všech tří členů štafety. A fair play se netýká pouze tohoto jednoho závodu, ale troufám si říct každého závodu v orientačním běhu minimálně v tom, že jiný závodník poradí jinému závodníku, který zabloudil.

Po 14 dnech nesportování jsem se jel odreagovat do Kamenického Šenova. Trasa 4 km byla akorát na rozběhání. Jelikož jsem zapomněl, jaké mám zvolit tempo, napálil jsem to neskutečně ostře, výsledkem čehož bylo průběžné vedení na 2. kontrole. S přibývajícími stovkami metrů začali docházet síly, nohy tuhly, mozek se nestačil okysličovat. Přišly drobné chybky v úhrnu jedné minuty, ale spokojenost s celkovým výsledkem byla.

Trasa