>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Letos podruhé jsem vyrazil na kontrolu zastávek, tentokrát do oblasti mezi obcemi Český Dub, Kobyly, Svijany a Turnov. Vybral jsem si teplé počasí. První půl hodiny to bylo trápení, ale pak jsem se rozběhl. Kousek za Trávníčkem na mě čekalo překvapení v podobě fauny – ve vodě plaval bobr a hned vedle seděl jeřáb. Než jsem stačil zamířit objektiv, byly oba dva v trapu. Po vyběhnutí kopce na Sychrov se nebe zatáhlo. Po 25 km jsem se stavil v restauračce ve Svijanském Újezdu. Gulášovka a Svijanský máz dobyly baterky v mém těle a zbývajících 13 km jsem zvládl s přehledem.

Jeřáb popelavý – ilustrační foto

Telátko se rochnilo v bahně jako prase

Trasa

Na kondorech

V pátek jsem s Adélkou zavítal do Tipsport arény. Po dlouhé době jsme se zase byli podívat, jak to půjde kondorům, dnes s jednoznačným lídrem první ligy, Nymburkem. Po první čtvrtině to bylo 2:24, ale pak se ztráta moc nezvětšovala. Přesto Adélka fandila. Při odchodu domů se nebála a podala ruku maskotu kondorů.

Na Turowu 1

A následující úterý znovu na Nymburk, tentokrát se hrálo osmifinále evropského poháru ULEB a domácí tým byl TUROW Zhořelec, který si vybral tuto halu pro své domácí zápasy, jelikož jejich hala v Polsku nevyhovuje požadavkům. Přišlo asi 5 tisíc diváků, kteří pro oba týmy udělali báječnou atmosféru, která byla dotvářena působivým komentováním polského komentátora. V dramatickém závěru uspěl TUROW.

Bílé peklo

Při vstupu jsme dostali bílé tričko, ručník už na nás nevyšel. Adélku jsem oblékl do trička s tygrem, vysadil na ramena a mohli jsme sledovat z galerie na stání play off ve čtvrtfinále extraligy ledního hokeje se Spartou. V půli třetí třetiny už ji to moc nebavilo, a tak si tam s ostatními dětmi hrála na honěnou.

Na Turowu 2

Ve čtvrtfinále se TUROW utkal s Kyjevem. Na jeho hřišti ho porazil 71:59. Dvanáctibodový náskok předurčoval pohodu, ale na palubovce to moc nevypadalo. Diváci udělali ještě bouřlivější atmosféru než v minulém utkání, ale hráčům TUROWa svazovala nervozita ruce. V prvním čtvrtině už prohrávali 19:11, ale po poločase vedli 37:36. Pak postupně začali ztrácet a v samém závěru prohrávali o 11 bodů. Nakonec uhájili postup. Konečný výsledek 58:67. Další zápasy se hrají jako finále 8 postupujících týmů v italském Turíně.

Maskot kondorů – trochu jde z něho strach

Ze zápasu s Nymburkem – nejlepší hráč Turova, Logan

Ze zápasu s Nymburkem – v přestávkách byla různá taneční vystoupení

Ze zápasu se Spartou – všude bílo

Ze zápasu s Kyjevem – fanoušci TUROWa

Ze zápasu s Kyjevem – taneční vystoupení

Ze zápasu s Kyjevem – já se šálou TUROWa

Tentokrát jsem vyrazil z Horní Proseče na rozhlednu Prosečský hřeben. Chata u rozhledny je už srovnána se zemí poté, co před 4 roky vyhořela. Mezi Kunratickými a Pivovarskými rybníky jsem musel překonat rozestavěnou rychlostní silnici na Jablonec nad Nisou. Po doběhnutí na Krajský úřad jsem s pročištěnou hlavou pokračoval v práci.

Trasa

Konečně jsem se rozhodl, že nebudu furt trčet v práci a začnu se systematickým tréninkem na tuto sezónu. Do práce jsem si vzal běžecké věci a vyrazil ve 14 hodin, abych dobíhal za světla. Začal jsem stylově v Harcově, kam jsem dojel busem MHD. Neustále stoupající upravená štěrková cesta mě zavedla do nitra Harcovského lesa. Bylo trochu sněhu, ale nepodkluzovalo to. Od rozcestí U buku začala chvilková rovinka a pak jsem začal klesat do Jablonce nad Nisou, kudy jsem proběhl k tramvajové zastávce Zelené údolí a odfrčel po kolejích do Liberce.

Trasa

Ten čas sakramentsky letí. Vzpomínám si na říkanku: První třída myšička, druhá třída kašička, třetí třída hodní žáci, čtvrtá třída darebáci, pátá třída medvědi, protože nic nevědí... a to jsme si říkali, jak už jsou ti páťáci velcí, když jsme byli v první třídě. Celkem nás bylo 36 – jó, silnej ročník.

Nebyl to první sraz, ale asi pátý. Přesto někdo někoho nepoznal. V babylonské Staročeské rychtě bylo fajn. Ani jsem nečekal, jak si skvěle pokecáme. Asi to bylo tím, že tam byla převážná většina holek. Včetně třídní učitelky nás bylo 17.