Místo 2. závodu BOR Cupu konaného v Doubici u Rybniště, kam jsem se neměl jak dostat, jsem přes víkend dělal užitečnější práci. V sobotu jsem dobrousil a namořil parkety a v neděli jsem je nalakoval. Bohužel jen jednou, nějak mi to nešlo od ruky. Ještě 2 nátěry, nastěhovat nábytek a je konečně hotovo! A můžu začít naplno trénovat.
Můj výtvor
Nedávno z rekonstruovali bazén v Liberci, tak jsem si řekl, že si po letech půjdu zaplavat. Lidí bylo mraky, vlny jak v moři a voda se mi zdála studená. Naštěstí mají místnost s horkou párou, kde jsem se prohřál. Pak jsem si šel zase zaplavat. Nevydržel jsem zde ani hodinu. Zas mám na pár let vystaráno.
Liberecký bazén
Utíkám z práce, abych mohl běh absolvovat za světla a ne se otravovat s čelovkou na hlavě. Nějak jsem se ještě nestihl adaptovat na zimu. I přes 3 vrstvy (z toho jedna moira trio) jsem se během hodinky nezahřál. Asi budu muset příště přidat na rychlosti!
Trasa
Tak se snad odrážím ode dna.
Po mnoha měsících vyrážím s Bratrem-atletem na čumendu po Libereckém kraji do neprobádaných pustin. Sníh se začal objevovat až ve vyšších polohách, ale na rychlosti to neubralo. Ostré zalamováky před Pláněmi jsem zvládl s odřenýma ušima. Po 2,5 hodinách běhu jsme byli zpět u mě doma.
Čertova zeď (největší část rozebraného čediče) – ilustrační foto

Trasa
Co víc si přát – borovicový les bez sněhu, nepršelo, nesněžilo a nádherně připravená trať. Spousta soupeřů mě donutila k běhu i do prudších kopečků. A nakonec mě ani nevadilo, že jsem dělal i větší chyby, nesplnil časový limit a tak skončil v poli poražených.
Trasa