Je to jeden z těch povedených závodů dvojic, kdy je tělo vysáté do pověstného morku kostí. O to víc, když člověk absolvuje závod z fleku (tzn. že za poslední měsíc neuběhl v kuse víc jak hodinu). V sobotu se konala 6-ti hodinová anabáze a v neděli kratší varianta na 5 hodin (nám stačily 4). Pocity po absolvování jsou dobré, ale hlodá tam trochu pochybnost o kondici, když téměř netrénovaná a navíc o 20 let starší partnerka vám v kopcích ukazuje záda. Výsledky a mapy později, zatím jen fotky.
Další fotky zde.
Něco o akci zde.
Start před restaurací U Dolejších v Pikovicích – sobota

Kontrola č.1 – vrchol Medníku

Vyhlídka na Kletecku na vodní nádrž Štěchovice

Nedaleko vyhlídky Máj

Pohled z vyhlídky Máj na Třebenice

Kontrola č.5

Partnerka u mohyly A.B.Svojsíka

Já u mohyly A.B.Svojsíka

Takhle vypadala nedělní průkazka s bodovými hodnotami

Jaro už možná začíná

Tak to letos začalo za pěkného slunečného dne. Síly s počtem kilometrů docházely, ale nechcípnul jsem. Škoda chyby na 8. kontrolu, kde jsem se po paralelní chybě ztratil (tečkovaný postup, by byla bývala správná varianta). Celková spokojenost se snad přenese i na další závody. Výsledky zde.
Trasa
Není nad to, udělat si v pátek 13. při ranní tmě, vydatném pršosněžení, silném větru, ohlušujícím hromu a blesku svítícím na cestu, po 34 dnech nicnedělání tři čtvrtě hodinový výlet...protože závody se blíží...již zítra.
Trasa
Tak to vypadá, že si na mněněkde za bukem počíhala "zákeřná" choroba. Co se dá dělat, aspoň si dáchnu v posteli. 
Pozvánka 1.část
Pozvánka 2.část
Přihláška
Nedá mně to, abych se nezmínil o akci, která proběhla už téměř před měsícem, a to ze dvou důvodů. Jednak to byl již 3.ročník neoficiální akce a jednak to bylo zatím naposled, co jsem si byl zasportovat.
Tentokrát jsme se zúčastnili jen dva. Finanční krize připoutala tradičního účastníka, bratra-atleta, ke kolbence a zbytek potencionálních běžců vyhnívá více a více, takže se neodváží ani na poloviční porci trasy.
Letos konečně napadl sníh (za dalších 14 dní bylo sněhu 3x tolik, takže bychom to asi nepřežili), takže to bylo o něco zajímavější než v předchozích dvou letech.
Trasa

Na začátku štace (vlevo vykukují Sloní kameny)

Vokoun u Sloních kamenů (jak mravenec)

Vokoun aneb koza na ledě (já s hřebovými boty byl v pohodě)

1. občerstvovací stanice

Po koule ve sněhu (před Velkým Vápenným)

Velký Vápenný dobyt

Lomy u Malého Vápenného

Rozcestí u kaple Svatého Kryštofa

Piknik u Malého Ještědu

2. občerstvovací stanice – Výpřež

Výběh na Ještěd

Posezení U Šámalů

Vysílač na Javorníku

V Hodkovicích n.M. nad R10

Poslední závod letošního Mistrovství v klasickém lyžování. Jelo se 7x na propleteném kolečku složeném ze dvou částí. Po hromadném startu vznikl velký balík závodníků, ze kterého postupně odpadaly slabší kusy. Do posledního kola jich vjíždělo 25 z celkového počtu 72 startujících.
Již potřetí na tomto MS vyhrál Nor Northug, druhý byl Rus Vylegžanin, třetí Němec Angerer. Naši skončili následovně – 7. Koukal, 17. Magál, 33. Šperl a 35. Kožíšek.
S kopce v zatáčce byl hukot

Kožíšek na 35.km už nebyl ve vedoucí skupině

Magál s číslem 22 v popředí pelotonu (8 km do cíle)

Maxim Vylegžanin dává rozhovor

Sněžná děla nebyla v průběhu mistrovství potřeba

Se sněžným Ještědem

Každodenní práce – měření teploty; tentokrát poslední údaj

Už druhé zlato na tomto MS získala Polka Kowalczyková, druhá byla Ruska Medveděvová.
Ve stíhacím závodě sdruženářů se z 8. pozice posunul ke zlatu Američan Demong, kterému se povedlo při předchozím závodě družstev „ztratit" číslo v nohavici, čímž nebyl připuštěn ke skoku.
Ten den jsem se seznámil s o rok starším Keňanem Philipem Boitem. Vyměnili jsme si zkušenosti, takže v dalších letech očekávám zlepšením v běhání a Philip zase v lyžování. Je na zamyšlenou, jestli budu reprezentovat Keňu v lyžování a Philip zase populární orientační klub OK Harcov.
Medveděvová dává rozhovor

Demong přijímá gratulace

Zatím průměrní závodníci
