>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Nedá mi to, aby se nepochlubil, že po bronzové, stříbrné a zlaté plaketě jsem obdržel Zlatý kříž 3. stupně za 80 bezpříspěvkových odběrů krve, krevních destiček, plazmy nebo červených krvinek. Českým červeným křížem byli pozváni i další dárci do obřadní síně Liberecké radnice, kde nám byly předány nejen Zlaté kříže, ale i další upomínkové předměty a dárky.

Kdo může, ať daruje. Krve a dalších složek krve není nikdy dost. Pro občany z Liberce a okolí jsou informace zde.

Předávání dárků od primátora Liberce

V obřadní síni s křížem

Zlatý kříž 3. stupně

Plastová kartička

Koukněte na toho fintila. Finanční krize v automotive. Takhle skončí každej orienťák, kterej začne hrát golf. Hendikep 39. Hezoun ze žurnálu. Kdysi nosil dederon, ten je mu dnes málo. Deathmetal is dead. Uááá!!!

Honza Vokurka o jednom z členů našeho orientačního oddílu OK Harcov

V úterý po práci na autobus na Českou chalupu a hurá do lesa. Počasí jakžtakž, ale mě nestačily ani 3 vrstvy. Vítr, který na otevřeném prostranství zavál, moc nezahřál. Sníh se už krčil pouze na stinných zákoutích, takže cyklisti zde konečně mohou prohnat své stroje.

Po seběhu z hor do Jablonce jsem ještě zavítal na místa závodu pro kolegy z práce, abych doladil některé kontroly a ve Vratislavicích jsem byl rád, že akorát jela tramvaj a dovezla mě domů.

Trasa

Po čarodějnicích byl zbytek týdne na sportování bohatý.

Ve středu jsem si proběhl pod Černou studnicí jeden okruh orientačního tréninku a následně jsem běžel do Liberce. Stavební práce na rozhledně Císařský kámen se pohnuly dopředu – základy jsou hotové a základní trámy též:

V pátek jsem využil volného dne a šel vymýšlet narozeninový orientační závod pro kolegy z práce pod rozhlednu Proseč. Rozhodně to nebude legrace na 33 let staré mapě. Dostanou k tomu ještě doplňující ortofotomapu z roku 2007, která bude zahrnovat přilehlé louky a pole, aby se lépe orientovali:

V neděli jsem po pár týdnech vyrazil na kole, tentokráte za kámošem do Trávníčku, abychom pokecali a probrali další možnosti výletů na kolech. Náročnější výjezd na Záskalí jsem zvládl v pohodě. Tachometr po dojezdu ukázal solidních 60 km:

Odpoledne se celá naše rodina vypravila na tradiční každoroční pálení čarodějnic. Pro děti byla připravena představení z doby inkvizitorů a poté mohly děti plnit úkoly přichystané pořadateli. Počasí přálo, děti získaly ceny a případně opekly špekáčky. Po skončení jsme se přesunuli do nedalekého dětského koutku.

Příjezd k hranici

Chystá se upalování

Nelítostný inkvizitor

Čekání na upálení

Vzplála hranice...

Peklo – jeden z úkolů (pomoc při vaření polévky)

Šípková Růženka

Dětský koutek – vláček,...

...a šlapací kolotoč

Hned na druhý den po dlouhé trati, která zas tak dlouhá nebyla a po dlouhém cestování vlakem, jsem navštívil známé prostředí, už dlouho neprozkoumané. Tak jako včera, i dnes bylo jasno, ale foukal studený vítr. Při běhu to však nevadilo.

Hned od startu jsem začal bezchybně a doběhl o 2 minuty závodníka před sebou a spolu ve dvojici doběhli třetího na 10.kontrole. Ve třech jsme snadněji hledali kontroly. Sice mi na delších úsecích utíkali, ale vždy jsme se setkali na kontrole, takže jsme si pomáhali jak fyzicky, tak mapařsky. Byl to náročný závod srovnatelný se včerejším závodem. Zde však byly větší kopce. Drobné chybky byly, ale nic výrazného.

Vše o závodě zde.

1.část trasy

2.část trasy

Tak ve Svratce už jsem jednou byl, ikdyž jsem ji jen probíhal při Rogainingu v roce 2006. Lesy jsou pěkné – ne moc zarostlé, částečně kamenité a bažinaté. Po dvou letech jsem se zúčastnil Mistrovství republiky v OB na dlouhé trati jako nejmladší veterán.

V první části drobné chybky s jednou větší na 10.kontrolu, kdy jsem v jednu chvíli nevěděl, kde se nacházím. V druhé části pokračovali větší chybky v dohledávkách. Výkon – slabota, ale v závěru se mi podařilo zavěsit jak klíště za závodníka, který mě doběhl o 12 minut, ale nakonec jsem byl v cíli o něco dříve (časově jsem dostal nakládačku necelých 12 minut). Od vítěze jsem dostal ještě větší „kládu". Závod mě určitě posune ve fyzické kondici o chlup dopředu.

Vše o závodě zde.

1.část trasy

2.část trasy

Dlouho dopředu jsem si plánoval, že si v neděli při dobrém počasí vyjedu na lyžích tuto sezónu naposled. Poté, co jsem se dočetl, že o Velikonocích ubývá sníh doslova před očima, jsem si radši večer před výpravou prohlédl webovou kameru na Bedřichově – sníh nikde. Trochu jsem znejistěl a ještě jsem vyzkoušel kameru na Jizerce – sníh byl, ale málo. Tak jsem vyměknul a vyrazil za slunečného dne autobusem do Hrabětic bez lyží.

Z počátku byla cesta suchá a teprve za Josefodolskou nádrží se začaly na silnici objevovat krátké úseky sněhu, které se postupem času začaly prodlužovat – kde svítilo slunce, bylo sucho, kde byly stromy a větší stromky, bylo i půl metru sněhu. Po cestě jsem potkal několik turistů, jednoho lyžaře a cyklisty, kteří dojeli pouze na Novou louku a pak se otočili a mohli jet zase zpátky do Bedřichova.

Zrcadlový obraz na Josefodolské nádrži

Na Kristiánové u Muzea sklářství

Jaro je tu!

Rozcestí Kristiánov...

...a před 16-ti dny

Zima ustupuje, ale sněhu je ještě dost

Poslední mohykán

Trasa