>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Svátek jsem si zpestřil sprinty nedaleko Hrádku nad Nisou. Úplně nové mapy i terén byly zpestřením v zaběhané Ještědské oblasti. Po několika letech jsem první sprint běžel téměř bez chyby a druhé kolo s drobnými chybkami. Bohužel na dlouhé běžecké pasáže nemám natrénováno, takže náklep jsem dostal hlavně od vítěze obou sprintů. Mezi oběma sprinty se konalo neoficiální mistrovství světa v koloběžkovém OB, jehož jsem se nezúčastnil. Nesmím opomenout bohatou zabijačkovou ochutnávku od firmy RAVY – DÍKY.

Dopolední sprint

V pauze jsem se byl podívat na jeden ze čtyř bodů trojzemí v ČR

Odpolední sprint

Nedaleko rozcestí mezi Vidlákem a Věžákem

Trosky

U Nebáku

Most v Podsemínské samotě

Trasa (2h 26 min / 25,5 km)

Sychravé odpoledne jsme využili s Bratrem-Atletem na výběh po okolí Liberce. Střídali jsme silnici, cesty a terén. Na lesních cestách 10 cm sněhu, který nevadil, zato množství popadaných větví, stromků a sem tam nějaký strom. V terénu bylo ještě o pár čísel víc sněhu.

Trasa (93 min / 14 km): Dlouhý Most – Jeřmanice – Císařský kámen – Mojžíšův pramen – Vratislavice – Tajchmile – Vesecký areál – Dlouhý Most

 

Před Císařským kamenem, v pozadí část rozhledny

 

Kličkované jsme si užili dostatečně

 

Cesta k restauraci Mojžíšův pramen zavalena

 

Rybník Tajchmile

S Bratrem-Atletem jsme dnes dopoledne vyrazili z Hejnic po ulicích do Bílého Potoka a dále po zasněžené, ale protažené silnici vzhůru na Smědavu. Nad silnicí si nakláněly obtěžkané větve buků a asi 2 km před Smědavou byl napříč spadlý 25-ti letý smrk. Od Smědavy byla od soboty protažená magistrála, takže jsme se propadali jen po kotníky a vyjímečně i po kolena do sněhu. Těsně před Smědavou jsme potkali prvního lyžaře. Stále padal sníh a od Knajpy se k tomu přidal protivítr. Od rozcestí nedaleko Tetřevích bud jsme klesali jedním člověkem vyšlapenou Štolpišskou cestou kolem vodopádů. Byl to nejnáročnější úsek – stále po kolena ve sněhu. Nad Ferdinandovem to už tálo. Do Hejnic jsem dorazili za více než 2,5 hodiny a naběhali 22,5 km.

Trasa

Krásná lednová zima v říjnu v Jizerkách, popadané větve listnáčů,...

Po včerejší sauně jsem místo sportovní činnosti zvolil rodinný výlet do Botanky. ZOO byla kvůli popadaným větvím a keřům zavřená a teplota +4°C nebyla vhodná na bobování, ikdyž sněhu bylo dost. Příjemně strávené odpoledne bylo okořeněno návštěvou novomanželského páru do útrob tropických stromů a katusů. A Adélka na to: „Co tady dělá ta princezna?".

Zvenku a zevnitř, rostliny a živočichové,...

První letošní vločky jsem spojil s výběhem na Ještěd. Zpočátku mokrá silnice a poprašek sněhu na trávě se měnil ve stále silnější vrstvu sněhu. V nejvyšších polohách to bylo zhruba 10 cm, v návějích až 30 cm. Byl to úplně jiný zážitek běhu – sice trochu podkluzování, zato měkké dopady. Čepice a rukavice byly nezbytností. Vítr mě nevadil, jelikož mě postrkoval do zad a pomáhal. Paráda.

A zima začala...

Po sobotním královéhradeckém orientačním „putování" jsem více jak 10 km nechtěl nechat ležet ladem. Po dni odpočinku jsem hned po práci vyrazil autobusem do Šimonovic. Dnes jsem si to opravdu „užil". Zima se výrazně přihlásila o svou brzkou nadvládu. Po kilometru běhu v protivětru a dešťokrupobití jsem myslel, že mně v hlavě vymrzne mozek. Silná čelenka nestačila. Zato 3 vrstvy propocováků, dederon a větrovka byly akorát. Takže ve středu v kulíšku.

Trasa (75 min, 13,3 km, přev. 370 m): Šimonovice – Rašovka – U Šámalů – Pláně pod Ještědem – nad Hlubokou – Hanychovský lom – Horní Hanychov – Dolní Hanychov