>>>>>Požírač bloguje<<<<<

„Na drsňácký závod Marathon Nisa musíte být hlavně šílenec" -  MF Dnes, 7.6.2010

Již tradičně domluven s nevodákem Požíračem na společné účasti na Marathonu Nisa. Tréninky na Nisu jsem musel kvůli bacilu odpískat a i můj start byl kvůli té havěti ohrožen. Den před závodem jsem si řekl, že budu drsnej a rozhodl se do toho jít. Přivezu a nachystám loď, nakoupím výbavu, ale ne a ne se Požíračovi dovolat. Pár hodin před startem, večer, Požírač volá: „Nedorazím, jsem v Ústí nad Labem a nic nejede zpět". To je vůl !

Naštěstí je v záloze Vlasta Laňka, vodák a tradiční účastník. Bez tréninku a souhry do toho jdeme. Tři, dva, jedna start! 50 metrů po začátku se rozpadá Vlastova lavička. Tentokrát jsem volem já, neb jsem si při přejímce loď neprohlídnul. No nic. Vlastu obdivuju. Jde nám to celkem dobře, ale je cítit, že nemáme optimální záběr. Zhruba v půlce závodu začne Vlasta dělat chyby. Podcenil jídlo, flašky s pitím uplavaly a na něj přišel žaket. No nic.

Těsně před koncem, jez před Chotyní, snad nejhezčí z celýho závodu. 2 metry stěna, dole kameny a voda. Nejdřív skáče loď, pak Vlasta, nakonec já. Špatně doskočím, voda cukla s nohou. Bolest jak prase, kdybych neměl vestu, utopím se. Vlasta chytá pádla a loď, zatímco já na břehu řvu bolestí. Sanitka přijede brzo. Ošetřovatelka usuzuje, že to zlomený není, tak jedu dál. Ale už je to na hovno, strašně to bolí. Dojíždíme předposlední, belhám se o pádle do cíle. Večer do nemocnice na rentgen. Zlomený to fakt není, takže za rok na závodě zase. Zase s Požíračem a tentokrát to vyhrajeme.

Vokoun

more on: http://www.youtube.com/watch?v=5nhsDxmbmX8

a taky na fotkách zde: