>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Po dlouhé době jsem se zase podíval na Ještěd. Bylo zataženo, takže žádné velké výhledy.

Trasa (95 min / 14,6 km): Horní Hanychov – Televizní cesta – Mohyla letců – Ještěd – Frantina – Pláně – nad Hlubokou – Horní Hanychov – Dolní Hanychov

Housenka Hranostajníka vrbového před zakuklením (cca. 8 cm)

Mohyla letců (spadli 20.8.1948)

S Marťanem na Ještědu

V celém světě frčí marketing, píár a já nevim co, Vokounoviny nesmí zůstat pozadu. Přinášíme vám historicky první soutěž na stránkách Vokounovin, což je důvod, abyste nás milovali ještě více než doposud. Tak tedy: kdo je onen švarný junák na fotografii?

a) nezaměstnaný alkoholik na veřejně prospěšných pracech pan Kamil Vocásek

b) významný lékař – gynekolog MUDr. Vlastimil Peřina ve svém služebním pokoji

c) mistr světa a prodavač laciných pohlednic pan Rudolf Ropek

Své odpovědi pište do komentáře pod článkem, nejzajímavější odměníme 15 minutami slávy.

Sincerely Yours Vokoun

Kdo to asi je?

Břeh Černé Nisy

S celou rodinou jsem se vypravil na třídenní závody do Svratky na Vysočině. Terén jsem znal již z loňského Mistrovství republiky na dlouhou trať. Obě etapy mělo jedno společné – po 25 minutách mi došly síly. Rozdíl byl v tom, že první etapa byla v kamenitém terénu a do cíle mi chybělo málo (krátká trať), za to druhá etapa byla klasika ve vodotečích a i po pozření DELI-tyčinky jsem konec závodu prakticky odchodil, ale do 100 minut jsem se vešel. Adélka šla v pátek s manželkou a v sobotu se mnou a docela se jí to líbilo. Bohužel v sobotu od 16 hodin neustále pršelo až do neděle. Při představě, že poběžím nebo možná půjdu ve studeném dešti závod, pak budu balit v dešti stan a nakonec pojedu v největší zácpě do Liberce (řídil jsem asi po půl roce), jsem zvolil variantu rychlého sbalení věcí a stanu a v 9:40 výjezd směr Liberec.

PS: Nechápu jednu věc. Pořadatelé měli sponzora pivovar Chotěboř, ale přesto napálili cenu za kelímkáče 25 korun. Mohli si vzít příklad z M ČR v Lučanech, kde oddíl Tatran Jablonec byl sponzorován pivovarem HOLS a pivo Konrád bylo za 15 korun!

Výsledky zde.

1. etapa

2. etapa

Měl jsem je ve sklepě dlouho, ale až teď jsem se odhodlal vyzkoušet pro mě neprobádaný sport. Ze sklepa jsem vyhrabal notně zaprášené inlajny, které jisto jistě pamatují dobu utahování opasků za Ministra financí Václava Klause. To že byly větší, až tak nevadilo, ale horší bylo, že po 2 kilometrech mě začaly vypadávat 2 šrouby, kolečka naštěstí vydržela. Odchytil jsem cyklisty a za pomoci imbusu a šroubováku jsem dal vše do pohody. Inlajnistů bylo u cyklostezky kolem Nisy dost, ale asi jen já sem budil pozornost svými hlučnými kolečky. Styl jsem po několika minutách okoukal od ostatních. Brusle moc nejely, takže se ani nemohlo stát, že bych někde naboural ve velké rychlosti. Dvacet kiláků na úvodní výjezd je docela slušných. Příště si půjčím nějaké lepší, abych vyzkoušel trochu lepší pocity z jízdy.

Na konci června B-A, kdy ještě pravidelně nazouval své milované běžecké botky, spatřil na Rauscheckově cestě (v Jizerských horách nedaleko Hřebínku) docela slušnou užovku. Pořád lepší, než kdyby to byla zmije a kousla ho jako mě před dvěma lety :-) Jenže dnes to je jiné. Sice už nechodí o berlích, ale na běh to zatím nevypadá. Ale za měsíc kdo ví? Snad mu budu stačit! 

Užovka v porovnání s obalem od mobilu

4 dny po plastické operaci achilovky