Jelikož tchán měl narozky a na zahrádce se schylovalo ke grilování stejků, nechtěl jsem si nechat ujít vynikající pochoutku, kterou spláchnu vychlazeným pivem. Sice Mladá Boleslav pořádala republikové orientační závody někde u Benátek nad Jizerou, ale představa nekonečného úprku rovinou a zabitý celý den mě neinspirovala se přihlásit na tyto závody. Raději jsem si ráno zajel vlakem do 15 minut vzdáleného Mníšku u Liberce. Zde se konal každoroční turistický pochod Loupežnickou pěšinou (v sekci Aktuality zde ), který protíná nádherné Jizerské hory. Zvolil jsem nejkratší trať z několika důvodů: sliny na stejky se sbíhaly, zítra se konají v Jablonci nad Nisou další republikové závody a hlavně od středy mě nějak škrábe v krku – asi z popíjení studeného piva na maratónu. Jasné slunečné počasí mě nutí jít v trenkách a krátkém rukávu. Vybíhám. Po 50 minutách jsem asi v půlce 8 kilometrové trati – tady něco nehraje. Pořadatelé asi neumějí počítat. No nic, na občerstvovačce dostávám chladný čaj a makovec. Hned se běží lépe. Po 87 minutách jsem v cíli. Všechny 3 kontroly jsem bez problémů našel. Dostávám pamětní diplom, libereckou uzenku s hořčicí a chlebem a ještě plechovku Coly – to vše za 25 Kč startovného. Přímo na shromaždišti na fotbalovém stadionu už místní kapela ladí kytary a připravuje se na příliv stovek turistů, které jsem po cestě předběhl. To už ale směřuji na autobus směr Liberec. V pondělí zjišťuji, že jsem naběhal 16 km, tedy 2x více než bylo v rozpise. Chudáci děti, snad jim neupadly nohy.
Hele, vole, tak ještě jednou gratuluju ke zlepšení PIM-času. V tom vedru fakt dobrý.
P.S.:Pokud něco půjdeš o víkendu a nechceš v tom bejt sám, dej vědět. M.
Komentáře
P.S.:Pokud něco půjdeš o víkendu a nechceš v tom bejt sám, dej vědět. M.