Tak jako každoročně, v sobotu 14.7. pořádal Jizersko-Ještědský horský spolek Stovkařskou olympiádu na Ještědu. Mediálně největší rozruch vzbudil samozřejmě výnos sudu piva, kde borec Milan Marhan, výškový nosič z Tater a držitel rekordu trati, opět suveréně zvítězil. Nás ovšem zajímala jiná soutěž – Výstup na Mt. Everest aneb co nejrychleji 8x na Ještěd. Přestože bylo pekelný vedro, namotivovaný Požírač zvítězil systémem start-cíl a trhnul traťový rekord. Bratři Mikuláškové, lonští vítězové a kteří si to loni vyšlápli 15x, si letos téměř neškrtli (jeden skončil třetí a druhýho jsem porazil i já, tlusťoch). Na druhým místě se umístil bourák, co to běhal (běžel pod lanama i ten osmej výstup, na vlastní oči jsem to viděl). Prý vrchař, ale já jsem mu přezdíval Nosáč (co tankuje super).
Já osobně se během závodu málem poblil, x krát pos..., chytl úžeh, dneska nemůžu chodit, ale 6. místo je fajn. Porazila mě vítězka žen, která to fakt valila. Na druhém místě skončila moje Martička, která mě zřejmě příští rok předběhne a odsune do věčných lovišť (pokud nebudu pít víc Šláftruňku).
Nejlepší na závodě byl stejně raut, který se konal večer přímo na Ještědu, kde bylo žrádla hafo a kde jsem poprvé v životě zkusil ústřice. A protože organizace tohoto závodu lehce vázne, mám v plánu do toho jejich spolku vstoupit a příští rok jim to zorganizovat. Čekají na mě s otevřenou náručí, jistě.
Tož za rok, pod mou taktovkou.
Vokoun
skvadra azůra před startem

champion championů

večerní žranice na Ještědu
Komentáře