Autobusem MHD do Noviny a může se začít.
Nesouvislá pokrývka sněhu skrývá na lesních a polních cestách potůčky a kaluže. Boty jsou během prvních 15 minut promočené. Trochu to klouže. Myšlenky na běžný život se ztrácejí v lesní vůni smrků a borovic. Po prodělané viróze to s tempem moc nepřeháním a loudavým krokem dál běžím po zelené TZ. Z Krkavčích skal je nádherný pohled na Podještědí. Za silnicí protínající dlouhou obec Křižany vbíhám na cestu mezi ohradami. Na chvíli mě zastaví nápis: „Pouze na vlastní nebezpečí." Běžím po turistické značce, tak co! ... pokračuji dále. Po očku sleduji farmáře, jestli na mě vytáhne flintu nebo na mě pustí štěkajícího psa. Vše v pohodě. Přežil jsem i možnost ušlapání koňským stádem, které mělo otevřenou ohradu. Po kmeni padlého stromu překonávám brod a pokračuji kolem bývalého uranového dolu vstříc Ještědu. Asi kilometr od něj přehodnocuji situaci a Ještědský hřeben přebíhám přes Pláně a klesám do Liberce. Pěkné 3 hodiny jsem zvládl i díky termosce s teplým čaje a třem tyčinkám Kitkat – pauza se vždycky hodí!
Trasa

Profil

Komentáře