>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Po cestě vlakem, konfliktu s řidičem autobusu, který mi nechtěl vrátit deset korun a jízdou busem jsem se vypravil na Děčínský Sněžník. Času jsem měl ještě dost, tak jsem se vydal na rozhlednu. Po cestě začalo chumelit. I kdyby byla rozhledna otevřená, stejně by nebyly žádné výhledy.

Do Tiských skal měl dovezl spoluharcovák Marťan, který mě nabral po cestě autem. Orientační závod v náročném terénu nezačal dobře. Při převlékání jsem zjistil, že jsem si nevzal čelenku, tak jsem využil kšiltovky, a to není ideální pokrývka hlavy. Kontroly jsem nacházel jednu za druhou, ale pak jsem na chvíli před 9. kontrolou ztratil, ale celkem v pohodě jsem pokračoval dál. Terén byl po sněhové přeháňce smekavý a o pády nebyla nouze. Závěr závodu už bylo jen urputné dobývání kopců a schovaných kontrol.

Po závodě jsem sebral baťoh s věcmi a pelášil ke Sněžníku na autobus, který jezdí sporadicky. Vyšetřil jsem čas i na převlečení ze zabahněného dresu do suchého. A spokojeně jsem dojel do Děčína a dále vlakem zpět do Liberce.

Děčínský Sněžník – ilustrační foto

Trasa

linkuj.cz vybrali.sme.sk