Na tento závod jsem se obzvláště těšil, ale světská sláva polní tráva. Po startu jsem popadl mapu, našel trojúhelníček (start) a valil s kopce dolů. Naběhl na paseku a hurá za první kontrolou. A ejhle, to je číslo 12, která je na přímce mezi startem a první kontrolou. Běžím tedy dále. Vidím kontrolu, zdá se mi to špatně zmapované, ale razím ji. Nic jiného mi nezbývá, protože tento mikro orientační závod spočívá ve shlucích kontrol, kde správná je pouze jedna a závodník se musí spoléhat na mapu a na popis kontroly, kódy kontrol nejsou. Chci běžet na druhou kontrolu, ale nemůžu ji najít. Po chvilce zjišťuji, že 1. kontrola je vlastně 11., když druhá cifra splynula s mapou a trojúhelníček znamená výměnu mapy, což je samozřejmě chyba pořadatelů, když tam správně mělo být zakresleno kolečko. K mé smůle se terén skoro shodoval a v té rychlosti se na detaily moc zřetel nebere.
Ztrácím motivaci a v klidu běžím na správnou 1. kontrolu a pokračuji ledabyle dále. Kvůli nesoustředění dělám dvojitou chybu na 7. kontrolu a od této doby znechuceně kráčím na 8. a 9. kontrolu. Po cestě se zastavím na vyvýšenině, opaluji se na slunci a slastně koukám na rozhledny Nisanku a Černou studnici. Vzpomínám na pohodové přeběhy, kde vše si rozhoduji sám a jsem sám za své chyby odpovědný a žádný pořadatel mně neprudí svými chybami. Po 5 minutách pokračuji znuděně dále přes všechny kontroly až do cíle. Co říci – morálka na bodu nula a zkažený víkendový den.
Trasa – 1. část

Trasa – 2. část

Komentáře