>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Bezproblémové vstávání, bezmračné nebe a v Nise minimum vody mně naladili téměř na vítěznou notu. David byl taky v pohodě. Vstříc nástrahám kamenů v horní pasáži Nisy jsme „šli" s chrániči na holeních. Start mi vyšel skvěle. Popadl jsem loď a nakouřil jsem to jako první s plastovou kánoí do koryta Nisy. V hřebových botách jsem ukusoval metr za metrem a když jsem se ohlídl, kde mám parťáka, tak jsem ho viděl 20 metrů za sebou ve vřavě zbylých 11 posádek závodu. Co jsem měl dělat, musel jsem na něho počkat. Pak nás začala předjíždět jedna posádka za druhou. Po čtvrt hodině jsme byli na 7. místě, ale pak jsme zabrali, dostali se na 5. místo a to jsme si udrželi až do cíle. Po cestě jsme úspěšně překonali malé i velké jezy, vyhnuli se malým i velkým kamenům a proběhli „jen" několik stovek metrů z 40 km, a to přesto, že vody bylo opravdu málo. Je to opravdu vodácký závod, kde se pádluje kolem 90% závodu. Po 7 hodinách jsem se dostali do cíle, když se nám ještě podařilo totálně potopit loď asi 100 m před cílem. Vítězové to dali o 37 minut rychleji.

U Machnína

V cíli

linkuj.cz vybrali.sme.sk