>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Tak tenhle pochod jsem absolvoval už loni. Tentokrát trasa vedla do jiného koutu Jizerských hor, takže jsem měl možnost proběhnout nepoznané končiny. S Bratrem-atletem jsme se odhodlali na nejdelší trať. Oba dva jsme se zrovna moc dobře necítili (B-a – bolavé lýtko od achilovky, já – nějaká slabost). Začátek ubíhal v pohodě, tzn. lehce zvlněný terén. Nejdříve občerstvení minerálního pramene přímo na kolonádě v Lázních Libverda a poté v lesním minerálním prameni Novoměstská kyselka. A od tohoto místa se stoupalo a stoupalo a stoupalo až na největší horu Jizerských hor – Smrk (1124 m.n.m.). Fučel nepříjemný ledový vítr z ještě zasněžených Krkonoš, takže jsem musel navléknout moiru trio. Obloha jasná. Na Smědavě jsme dali kofolu s tatrankou, která padla do břicha jak ulitá. Další hranici 1000 m.n.m. jsme pokořili v okolí Smědavy a Poledních kamenů. Poslední pasáž od Hejnic do Raspenavy jsme odběhli tak nějak setrvačností. Frankfurtská polévka částečně zasytila žaludek, ale to nejlepší mě čekalo v baráku B-a. Tam jsem se osprchoval v nádherně teplé vodě a jeho manželka nám k obědu připravila vynikající smažený řízek s bramborami a zeleninovým salátem. Super.

Trasa horizontální

Trasa vertikální

linkuj.cz vybrali.sme.sk